V Japonsku se svátek svatého Valentýna slaví až od druhé poloviny 20. století a je rozdělen do dvou etap: 14. únor (Den svatého Valentýna) a 14. březen (Bílý den).

14. února darují ženy čokoládu mužům. Čokoládu rozdělují na dva druhy, giri-choco (v překladu zdvořilostní čokoláda) a honmei-choco (v překladu osudová čokoláda).
Giri-choco je převážně čokoláda, kterou je možné koupit v běžných supermarketech a je určena mužům, se kterými se ženy pravidelně stýkají (jako kolegové, sousedé, atd.). Honmei-choco je pak určena mužům, kteří jsou pro ženy velmi významní. I tuto čokoládu ženy nakupují v obchodě, avšak jen ve velmi dobré kvalitě, nebo ji vyrábějí samy doma. V obou případech darují ženy honmei-choco v krabičkách ve tvaru srdce.

Muži trpělivě vyčkávají na 14. března, kdy dávají dárky těm ženám, od kterých čokoládu 14. února dostali. Pokud byla darována giri-choco, muž na oplátku daruje bílou čokoládu (odtud název Bílý den). V případě, že byl muž obdarován honmei-choco, daruje ženě povětšinou šperky nebo spodní prádlo (ale vždy v bílé barvě).

Svátek Bílého dne je oslavován také v Jižní Koreji a některých regionech Číny. V dnešní době se na tento svátek čím dál více prodávají i jiné druhy čokolády, jako například tomo-choco (čokoláda přátelství) kterou si mezi sebou darují zejména mladé dívky, a jibun-choco (čokoláda pro sebe), která je určena především pro svobodné lidi s malou kapkou narcismu.